Opětovné využívání odpadového tepla je v západní Evropě velkým tématem. Právě tato technologie se těší vyšší pozornosti na úkor obnovitelným zdrojům v podobě větrných či solárních elektráren, jejichž ekonomika provozu je bez velkých státních dotací diskutabilní. Zároveň, tzv. rekuperace tepla má ambici výrazně snížit emisi skleníkových plynů díky faktu, že zpětně využít lze až 98 % tepla, které podniky nyní bez užitku vypouští do ovzduší a následně si kupují energii „novou“.
Další výhodou rekuperace je, že podniky mohou odpadové teplo, jehož energii znovu nevyužijí, odprodat místní veřejné správě. Nejznámějšími případy jsou v tomto směru město Hamburg a Kodaň, kde již dnes tamní přístavy a přilehlé průmyslové zóny zásobují svým odpadovým teplem okolní rezidenční oblasti. V budoucnosti budeme jistě čím dál častěji slýchat i o městu Dortmund, které ve spolupráci s tamními průmyslovými firmami a energetickou společností E-ON rozjíždí velký projekt na opětovné využívání odpadového tepla a odpadů všeobecně.
Rekuperace pomáhá udržet si i odvětví, u nichž je energie hlavní nákladová položka
Výše uvedené výrazně zvyšují konkurenceschopnost firem západní Evropy na světových trzích. Dokonce, zemím v západní Evropě se daří udržet a dále lákat i tak energeticky náročně projekty, jako jsou velká datacentra, u nichž jsou energie jednou z nejvýznamnějších nákladových položek. Dnes datacentra zásobují svým odpadovým teplem domácnosti v Dánsku, Švédsku, Francii, Německu, Velké Británii i Švýcarsku.
V západní Evropě, v tuto chvíli především v Německu, je již vedena diskuze o tom, že by stávající systém emisních povolenek byl rozšířen na širší část ekonomiky, např. dopravní společnosti, veřejná správa, průmyslové objekty. Je to právě rekuperace, která by v prosazení tohoto opatření pomohla podnikům se snížením spotřeby či nutnosti výroby „nové“ energie.
Jak je na tom s rekuperací Česká republika a firmy zde podnikající?
Ambice České republiky jsou v tomto směru nižší, o jednotky rekuperace zde jeví zájem podniky především z ekonomických důvodů. Zároveň, chybí zde funkční systém umožňující spolupráci businessu a veřejné správy, který již několik let funguje v západní Evropě (systém odprodeje odpadového tepla). Je však pouze otázkou času, kdy firmy v České republice, jejichž marže ukusují jak rostoucí mzdy, tak posilující koruna, budou čím dál více „tlačeny“ k tomu, aby se více zajímaly o své účty za energie.
